10. listopadu 2000
Pan
Clemens Bauer
generální ředitel
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1


dovolte mi, abych Vám oficiálně oznámil, že ve společnosti MAFRA a.s. začala aktivně pracovat odborová organizace. Odbory, které mají zatím více než sto členů, chtějí ve spolupráci s odborovými organizacemi v pražské a olomoucké tiskárně hájit oprávněné zájmy zaměstnanců a externistů firmy v pracovněprávní a sociální oblasti a za tím účelem spolupracovat se zaměstnavatelem. Odborová organizace vznikla v souladu s právním řádem České republiky a ve své činnosti se jím bude důsledně řídit.

Za odborovou organizaci je oprávněn jednat předseda (Jaroslav Čuřík), místopředseda (Pavel Stöckl) a v jejich nepřítomnosti jednatelka (Marcela Jurková). Dalšími členy výboru jsou Karel Škrabal a Jan Dražan.

Vážený pane generální řediteli, jako zástupce odborové organizace Vás spolu s ostatními členy výboru žádám o schůzku. Rádi bychom Vás při brzkém setkání, jehož termín, prosím, navrhněte sám, osobně informovali o záměrech odborů ve společnosti MAFRA a.s.

Některé z těchto záměrů zde uvádím:

Odborová organizace především hodlá v souladu se zákonem začít kolektivní vyjednávání se zaměstnavatelem.

Rádi bychom Vás také oficiálně požádali o možnost využívání firemních komunikačních prostředků a dohodli pravidla, za nichž je budeme moci užívat k odborovým účelům. V té souvislosti se odvoláváme především na paragraf 25c, odstavec 4 a 5 novely Zákoníku práce.

Žádáme Vás také o poskytnutí informací o hospodaření společnosti, neboť odborová organizace má zájem na dlouhodobé prosperitě firmy MAFRA a.s. Domníváme se, že tyto informace jsou důležité pro to, aby zaměstnanci pochopili svou sounáležitost s firmou, a aby je bylo možné získat pro zainteresovanost na ekonomických výsledcích společnosti.

Zároveň chceme být informováni o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u firmy MAFRA, zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s případným hromadným propouštěním zaměstnanců podle paragrafu 52 odstavce 2 až 4 novelizovaného Zákoníku práce. (viz hlava třetí, paragraf 18, odstavec 2 novely).

Žádáme také o údaje o vývoji mezd, výši průměrné mzdy ve společnosti a o projednání systému hodnocení a odměňování zaměstnanců. (viz hlava třetí, paragraf 18b, odstavec 2, písmeno a, odstavec 3, písmeno d novely Zákoníku práce).

Vážený pane generální řediteli, odborová organizace Vám nabízí nejen zprostředkování konstruktivního dialogu mezi vedením a zaměstnanci společnosti, ale také chce svým dílem přispět k ekonomické prosperitě firmy. Odbory mohou být fungujícím oboustranným komunikačním kanálem mezi vedením a zaměstnanci, který dosud ke škodě společnosti MAFRA a.s. chybí.

(S textem tohoto dopisu byli seznámeni členové odborové organizace a na vědomí jej dostali rovněž ředitelé divizí firmy MAFRA a.s.)

Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


21. prosince 2000
Pan
Clemens Bauer
generální ředitel
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane generální řediteli,


mrzí nás, že jste si ani po téměř dvou měsících nenašel čas, abyste reagoval na nabídku k jednání se zástupci Odborové organizace a.s. MAFRA, která v současné době ve spolupráci s pražskou a olomouckou odborovou organizací v tiskárnách zastupuje zájmy zhruba čtvrtiny zaměstnanců firmy MAFRA a.s.

Přesto, že jste zatím názory této nezanedbatelné části zaměstnanců nevyslechl, jsme přesvědčeni, že je třeba vyřešit spoustu problémů ve vzájemném vztahů zaměstnanců a firmy. A Odborová organizace a.s. MAFRA k tomu má co říci, chce něco říci a také má podle zákona plné právo k tomu něco říci.

Odborová organizace má například své návrhy týkající se změny platového řádu společnosti (blíže viz příloha). V této souvislosti si dovoluji upozornit, že novela Zákoníku práce jasně stanoví, že odbory mají právo se na přípravě platového řádu podílet. V hlavě 3 v § 18b v čl. 2d se píše, že zaměstnavatel projedná s odborovým orgánem mj. systém hodnocení a odměňování zaměstnanců, přičemž projednání je podle §18, čl. 1 jednání mezi zaměstnavatelem a zástupci zaměstnanců za účelem dosažení shody.

Odborová organizace trvá na tom, aby se všech jednání o přípravách nového platového řádu zúčastnil nejméně jeden její zástupce.

Zaměstnanci, které zastupujeme, jsou také přesvědčeni, že je třeba co nejdříve změnit naprosto demotivující systém placení víkendů a svátků, který navíc není zcela v souladu se zákonnými normami. Navrhujeme, aby tak, jak je to pravidlem v mnoha jiných firmách, za víkendovou práci příslušelo zaměstnancům zvýhodnění ve výši 50 procent průměrného výdělku za každou celou odpracovanou hodinu. Pokud však jde zároveň o práci přesčas, bylo by zvýhodnění 75 procent. Ve svátek by příplatek činil 100 procent. Místo příplatku by si zaměstnanec mohl vzít náhradní volno.

Podobně je nutné vyřešit také placení přesčasových hodin. Upozorňujeme, že podle novely Zákoníku práce je zaměstnavatel povinen vést evidenci pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovosti a noční práce u jednotlivých zaměstnanců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit mu nahlédnout do evidence jeho pracovní doby (§ 94).

Podle našich zkušeností se zatím nic z výše uvedeného ve firmě neeviduje.

Navrhujeme, aby za práci přesčas příslušela zaměstnanci mzda zvýšená o 25 procent průměrného výdělku nebo náhradní volno místo tohoto zvýšení.

Vážený pane, dovolte mi také upozornit Vás na malou informovanost zaměstnanců o dění ve firmě. Vedení redakce například uznalo, že informace personálního oddělení o nutnosti čerpání dovolené ještě v roce 2000 byla nesprávná nebo spíše nesmyslná. Přesto o tomto kroku vedení mnozí zaměstnanci neměli ještě zhruba týden po tomto rozhodnutí ani tušení.

Podobně nás mrzí, že mnozí zaměstnanci, především v krajských a okresních redakcích, se o novém šéfredaktorovi dověděli až ze zpravodajství ČTK nebo z MF DNES den poté. Domníváme se, že by bylo vhodnější oznámit věc tak zásadního významu nejprve zaměstnancům a až poté lidem mimo firmu, čtenářům.

Z výše uvedených důvodů je zřejmé, že systém informovanosti ve společnosti MAFRA a.s nefunguje. Mnozí zaměstnanci tak získávají pocit, že na nich vedení společnosti nezáleží a nedokáží se s takto chovající firmou ztotožnit.

Pane generální řediteli, protože jste dosud nijak nereagoval na náš první dopis s oficiální nabídkou ke schůzce, dovolujeme si Vám zopakovat některé požadavky odborové organizace:
Žádáme Vás o poskytnutí informací o hospodaření společnosti, neboť odborová organizace má zájem na dlouhodobé prosperitě firmy MAFRA a.s. Domníváme se, že tyto informace jsou důležité pro to, aby zaměstnanci pochopili svou sounáležitost s firmou, a aby je bylo možné získat pro zainteresovanost na ekonomických výsledcích společnosti. Zároveň chceme být informováni o pravděpodobném vývoji zaměstnanosti u firmy MAFRA, zamýšlených strukturálních změnách, racionalizačních nebo organizačních opatřeních a opatřeních v souvislosti s případným hromadným propouštěním zaměstnanců podle paragrafu 52 odstavce 2 až 4 novelizovaného Zákoníku práce. (viz hlava třetí, paragraf 18, odstavec 2 novely).

Upozorňujeme, že zaměstnavatel je povinen podle §59 novely Zákoníku práce předem projednat s odborovým orgánem každou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Stejně tak je zaměstnavatel podle §52 povinen nejméně 30 dnů předem písemně informovat odborový orgán o záměru hromadného propouštění (v případě MAFRA a.s. je to nejméně 30 lidí v období 30 dnů) a projednat s ním za účelem shody opatření směřující k předejití či omezení hromadného propouštění a podobně.

Žádáme také o údaje o vývoji mezd, výši průměrné mzdy ve společnosti a o projednání systému hodnocení a odměňování zaměstnanců. (viz hlava třetí, paragraf 18b, odstavec 2, písmeno a, odstavec 3, písmeno d novely Zákoníku práce).

(S textem tohoto dopisu byli seznámeni všichni zaměstnanci společnosti MAFRA a.s.)
S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


16. listopadu 2000
Paní
Lenka Zachová
personální ředitelka
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní ředitelko,

obracím se na Vás jako zástupce Odborové organizace a.s. MAFRA.. Jedná se o pozvánku zaměstnancům firmy na předvánoční muzikálové představení v Praze. Tato pozvánka došla všem zaměstnancům firmy.

Členové výboru odborové organizace se však domnívají, že pozváni měli být také takzvaní „externisté“. Takzvaní píšu proto, že především v redakci (nevím, jak v jiných částech firmy) pracují lidé, kterým se takto říká, ale vlastně to externisté nejsou. Jejich „externost“ spočívá pouze v tom, že nemají pracovní smlouvu a nejsou tudíž zaměstnanci firmy. Jinak však mají stejné povinnosti jako všichni ostatní pracovníci, stejně jako oni chodí denně do zaměstnání, stejně jako oni odvádí svůj díl práce – nemají však stejná práva jako zaměstnanci, kteří mají pracovní smlouvu. Někteří z nich pracují pro firmu už několik let. (Konkrétní přehled o nich má určitě každý vedoucí střediska – jenom v Brně jsou tři takoví lidé).

Domníváme se, že by si tito „externisté“ zasloužili nejenom v tomto nepatrném případě, aby se k nim přistupovalo stejně, jako k právoplatným zaměstnancům. Pracují stejně jako my, zaslouží si tedy stejný přístup, stejné ocenění. Navíc v tomto případě by to firmu prakticky nic nestálo, protože koupila celé představení. Naopak by se to společnosti MAFRA podle našeho názoru vrátilo v určitém zlepšení pohledu těchto lidí na svého chlebodárce.

Věřím, že svůj přístup k těmto „externistům“ ještě zvážíte.

(Tento dopis byl odeslán také ředitelce marketingu a komunikace a pověřenému zástupci šéfredaktora MF DNES)

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


24. ledna 2001
Paní
Lenka Zachová
personální ředitelka
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní,
Obracím se na Vás s několika připomínkami týkajícími se nových dodatků k pracovním smlouvám, které už nyní obdrželi například zaměstnanci pracující v obchodních odděleních firmy a jež, jak předpokládám, dostanou i všichni ostatní zaměstnanci.

Z hlediska odborové organizace je v navržených dodatcích patrno několik základních chyb. Zaměstnanci nemusí Vámi navržené dodatky podepisovat z níže uvedených důvodů:

1. Zaměstnanci dostali dodatky k podpisu zhruba v polovině ledna 2001 ( a někteří ještě vůbec ne), ale na konci textu je napsáno, že má účinnost od 1. 1. 2001. Zároveň je tam Vámi záměrně chybně napsáno, že dohoda byla podepsána 22. prosince 2000. Upozorňuji Vás, že navrhovat zaměstnancům podpis dohody se zpětnou platností a lživými daty je nezákonné a žádný zaměstnanec firmy není povinen takovou dohodu podepsat.

2. V bodě 1. dohody je uvedeno, že výplatním termínem mzdy je nejpozději 15. den měsíce následujícího hned za příslušným kalendářním měsícem, za který mzda náleží. Při formulaci tohoto v podstatě správného textu jste však nebrala ohled na hned následující odstavec novely Zákoníku práce. Ten v §119 v odstavci 2 říká, že zaměstnavatel určí pravidelný termín výplaty mzdy po projednání s příslušným odborovým orgánem. Tento bod jste nedodržela – s odborovou organizací jste nic neprojednávala.

3. Sporný je také bod, který určuje výplatu mzdy na účet v bankovním ústavu. Novela Zákoníku práce totiž v § 120 v odstavci 3 stanoví, že mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě dohodnuto jinak. Vy však v tomto bodě něco prakticky nařizujete, aniž byste se předem ohlíželi na mínění zaměstnanců.

4. Věcí diskuse může být také ustanovení o tom, že 1/4 platu představuje fixní prémie, v níž je zahrnuta případná práce přesčas.

5. Nejasný je bod, který říká, že při stanovení mzdy bylo přihlédnuto k případnému rozdělení směny na dvě části.

6. Vágní, nijak nezavazující je ustanovení, že zaměstnavatel může ke konci roku při dosažení hospodářských cílů společnosti vyplatit mimořádnou odměnu.

7. V bodě 3. se hovoří o tom, že čerpání dovolené nad základní výměru upravuje vnitřní směrnice zaměstnavatele. Bylo by asi poctivé, aby zaměstnanci byli ještě před podpisem dohody o této směrnici informováni. Takto vlastně nevědí, co podepisují.

8. Hned v následujícím bodě 4. se zaměstnanec zavazuje, že bude dodržovat mimo jiné vnitřní předpisy vydané akciovou společností, s nimiž byl řádně seznámen. Když to vezmeme doslova, nemusí vlastně zaměstnanci dodržovat prakticky žádné vnitřní směrnice. Jsem totiž přesvědčen o tom, že valná většina zaměstnanců nebyla snad s žádnými vnitřními předpisy seznámena.

9. Do paragrafů zahrnujících způsoby skončení pracovního poměru jste zapomněla dát také § 59 zákoníku, který upravuje účast odborových orgánů při rozvázání pracovního poměru – myslím, že pro zaměstnance je důležité vědět to, že zaměstnavatel je povinen výpověď pojednat předem s odbory.

10. Diskutabilní je bod 6, podle něhož musí zaměstnavatel souhlasit předem s výdělečnou činností zaměstnance, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele. Co to znamená? Když například redaktor napíše článek pro jiné noviny, časopis nebo jednorázově něco udělá pro televizi či rádio, musí s tím zaměstnavatel vždy předem souhlasit? Tento bod by si vyžadoval bližší vysvětlení.

Vážená paní, závěrem mi dovolte podotknout, že jako předseda Odborové organizace a.s. MAFRA zásadně nesouhlasím s takto vypracovaným dodatkem pracovní smlouvy. Domnívám se, že text podepsaný personální ředitelkou tak významné firmy, jakou MAFRA bezesporu je, by měl být na docela jiné úrovni než ve skutečnosti je.

Také způsob, jakým už byla smlouva bez předchozího vysvětlení předložena některým zaměstnancům není způsobem, který by byl pro firmu takového významu vhodný. Myslím si, že všichni zaměstnanci si zaslouží, aby jim dodatek smlouvy nebyl jenom takto „předhozen“. Zaslouží si, aby jej přinejmenším personalisté firmy s nimi předem projednali a vysvětlili. Předešlo by se tak nejenom připomínkám, ale zaměstnanci by si pak mohli připadat jako skutečně plnoprávní lidé, se kterými firma počítá a váží si jich.

(S textem tohoto dopisu byli seznámeni všichni zaměstnanci společnosti MAFRA a.s.)

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


2. března 2001
Paní
Lenka Zachová
personální ředitelka
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní ředitelko,

přestože jsme spolu o některých věcech už mluvili telefonicky, dovolte mi, abych reagoval na některé skutečnosti posledních dnů i písemně.

Především Vás i tímto způsobem upozorňuji na nedodržení Zákoníku práce společností MAFRA a.s. v následujících případech:
Počátkem týdne obdržela zaměstnankyně paní mmm (jméno vymazáno kvůli ochraně osobních údajů) výpověď podle §46 odstavce 1, písmeno c Zákoníku práce, to znamená kvůli organizačním změnám. Považuji za zcela neprofesionální, že Vaše personální oddělení připravilo a Vy sama jste podepsala dokument, který v tomto konkrétním případě odporuje zákonu – jak jste nakonec i Vy sama v telefonickém rozhovoru uznala. Jsem přesvědčen, že personalisté tak významné firmy, jakou MAFRA a.s. je, by měli být schopni si zjistit základní informace o zaměstnanci. Pak by se nemuselo stát to, co se stalo – totiž, že paní mmm dostala neplatnou výpověď, kterou jste byli nuceni stáhnout.
Myslím si, že to, že paní mmm trvale pečuje o dítě staré 1,5 roku, a je tedy podle §48 odstavce 1, písmena d Zákoníku práce až do tří let věku dítěte v ochranné době, zaměstnavatel jí tedy nesmí dát výpověď, jste si bez problémů mohli zjistit sami nebo to jistě věděl bezprostřední nadřízení paní mmm. Podobný případ se týká i paní rrr. Té podle jejích vlastních slov nadřízený ve stejné době jako paní mmm oznámil, že její místo se ruší a dostane výpověď, jenom ji nakonec nedostala do rukou.

I v tomto případě, jak jistě víte, nelze dát této zaměstnankyni výpověď, protože trvale pečuje o 1 leté dítě a vztahuje se na ni stejný paragraf jako na paní mmm, ale navíc je tato zaměstnankyně osamělá a podle §47, odstavec 2 je zaměstnavatel povinen zajistit takovým zaměstnancům nové vhodné zaměstnání. V těchto případech výpovědní doba skončí teprve tehdy, až zaměstnavatel tuto povinnost splní, pokud se s zaměstnancem nedohodne jinak.

Podle §47, odstavec 3 pak povinnost zajistit zaměstnanci nové vhodné zaměstnání zaměstnavatel nemá, jestliže zaměstnanec nebyl ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci, kterou mu zaměstnavatel před výpovědí nabídl. Tyto povinnosti zaměstnavatele zanikají, jestliže zaměstnanec odmítne bez vážného důvodu nové vhodné zaměstnání, do kterého mohl nastoupit.

Vážená paní ředitelko, domnívám se, že personalisté hodní toho názvu, by neměli podobným způsobem stresovat zaměstnance firmy. Ono známé přísloví – dvakrát měř a jednou řež – platí v případě lidských osudů dvojnásobně. A kdo jiný než personalisté, kteří se starají o „lidské zdroje“ by to měl vědět.

Doufám také, že s oběma výše zmíněnými zaměstnankyněmi bude od této chvíle jednáno ze strany zaměstnavatele korektně a nebudou nijak diskriminovány.

Upozorňuji Vás také na to, že MAFRA a.s. v případě paní mmm a v případech dalších propouštěných zaměstnanců, jejichž jména jste mi oznámila e-mailem, nedodržela §59 Zákoníku práce, který stanoví v odstavci 1, že výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s příslušným odborovým orgánem. Vy jste však výpovědi s výborem Odborové organizace a.s. MAFRA, jehož jsem zástupcem, neprojednala předem, ale oznámila jste mi je až následně – a to přestože jsme se na jednání s Vámi domluvili na vyhovujícím způsobu informování odborů. Bohužel, tuto dohodu jste nedodržela.

Někteří zaměstnanci– týká se to zaměstnanců ze zahraničního oddělení redakce, inzerce Plzeň a regionální redakce Praha – dostali výpověď z organizačních důvodů. V tomto případě jste Vy jako zástupce zaměstnavatele nesplnila povinnost uloženou Zákoníkem práce – tedy neprojednala jste s odborovým orgánem organizační změny. Tímto Vás tedy naléhavě žádám, abyste s námi neprodleně, ještě před tím než snad budou následovat další výpovědi, projednala veškeré organizační změny, které se v jednotlivých střediscích firmy připravují.

Vážená paní, soudě podle výše zmíněných problémů (které dokresluje například i to, že na Vašem oddělení se nějakým záhadným způsobem ztratily důvěrné údaje, které Vám někteří zaměstnanci v různých obdobích zaslali ve svých životopisech a třeba i to, že jste nevěděli, že minimálně v některých regionálních redakcích se neposkytují stravenky za práci v sobotu a v neděli, přestože na to mají zaměstnanci nárok) je zřejmé, že něco nefunguje tak, jak by mělo.

Žádám Vás tímto jménem Odborové organizace a.s. MAFRA, abyste tyto problémy pokud možno rychle vyřešila, aby se zaměstnanci mohli věnovat jenom práci, za kterou jsou placeni a nemuseli řešit jiné problémy – za které je placen někdo jiný.

Vážená paní ředitelko, stále ještě věřím, že výše zmíněné problémy se v budoucnu nebudou opakovat. Pokud by firma MAFRA a.s. přesto v budoucnu porušovala Zákoník práce a jiné právní normy, jsme připraveni o tom ihned informovat příslušný úřad práce.
Jiné připomínky k Vámi oznámeným skončením pracovního poměru odborová organizace nemá. Upozorňuji, že zaměstnanci, kteří dosud nepodepsali dohody o dodatcích k pracovním smlouvám, dosud čekají na Vámi slíbený vysvětlující dopis.

(Tento dopis byl dán na vědomí i zástupci šéfredaktora MF DNES Robertu Čásenskému a členům Odborové organizace a.s. MAFRA)

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA

Odpověď

8. března 2001
Paní
Lenka Zachová
personální ředitelka
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní ředitelko,
děkuji za Vaše vysvětlení k některým výpovědím.Pouze si dovoluji upřesnit, že zaměstnankyně, která obdržela neoprávněně výpověď, se nejmenuje mmm (jméno vymazáno kvůli ochraně osobních údajů), jak píšete ve svém listu, ale mcm.

Věřím, že v tomto případě jde pouze o malou nepozornost a skutečná chyba, kterou jste v případě této výpovědi udělala, se nebude opravdu už v budoucnu opakovat.

Ve Vašem vyjádření ke stravenkám píšete, že příslušné sekretářky byly při převzetí agendy proškoleny. Alespoň v konkrétním případě asistentky brněnské redakce se tak podle jejího vyjádření zcela jistě nestalo.

Pokud jde o konkrétní případy ztracených životopisů, mohu v této chvíli uvést jeden - a to můj. Počátkem roku 2000, přesné datum už si skutečně nepamatuji, jsem odevzdal svůj životopis asistentce brněnské redakce. Ta jej podle vlastních slov společně s životopisy ostatních pracovníků redakce odeslala na personální útvar paní hhh. Tam stopa končí. Faktem zůstává, že já jsem životopis odevzdal, a on se "někde" ve firmě ztratil.

Není mi ještě zcela jasná jedna věc - vysvětlující dopis zaměstnancům, kteří dosud nepodepsali dohody o dodatcích pracovních smluv, jste, jak píšete, odeslala 5. 3. 2001. Týká se to i redakce? Například nikdo z brněnské redakce žádný takový dopis dosud neobdržel.

Vážená paní ředitelko, děkuji Vám za zaslané směrnice. Dovoluji si však připomenout naše další požadavky z minulého dopisu:

Rádi bychom, abyste nám ke všem sociálním výhodám, které firma poskytuje, napsala to, za jakých podmínek se tyto výhody poskytují, kolik peněz každá výhoda zaměstnavatele v loňském roce stála a kolik zaměstnanců ji využilo. Stejně tak bychom rádi věděli, jaká částka byla loni vyhrazena na jednotlivé výhody a o jaké částce se uvažuje letos. Také bychom rádi znali přesná pravidla poskytování zákonného 50% příplatku za práci ve svátek a zvláště to, jak se tento příplatek dosud poskytoval zaměstnancům pracujícím v redakci MF DNES. Připomínám, že bychom také rádi věděli, kdy a jak budou zvýšeny částky placené za víkendové služby.

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA

Odpověď

28. března 2001
Paní
Lenka Zachová
personální ředitelka
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní ředitelko,
děkuji Vám za Váš dopis z 15. března tohoto roku. Mám jenom několik poznámek k některým věcem, jež v textu uvádíte:

1. Musím trvat na tom, že chyba při postupu ve vydávání stravenek nebyla podle mých informací na straně sekretářek (problém se zdaleka netýká pouze Brna, ale i jiných regionálních redakcí). Špatný postup byl prostě zažitý a nikoho nenapadlo, že by se to mělo dělat jinak. Přitom by asi bylo nesmyslné a nereálné chtít, aby na chybu přišly samotné sekretářky.

2. Ztráta životopisů. Konkrétně můj životopis odeslala naše sekretářka tak, jak je běžné i v jiných případech - firemním kurýrem společně s několika dalšími životopisy dalších redaktorů brněnské redakce. Faktem je, že jediný můj životopis někde zmizel. Můj životopis odeslala sekretářka dne 13. 3. 2000. Životopis Marcely Jurkové byl odeslán z pošty Unhošť 12. 1. 1996, podací číslo je 2225. Marcela Jurková jej tehdy odesílala na reportérské oddělení, jak bylo v inzerátu, na který reagovala, požadováno.

3. Změnu organizační struktury inzertního útvaru v Českých Budějovicích bere odborová organizace na vědomí. Bylo by dobré – i vzhledem ke zdravotnímu stavu pana xxx (jméno vypuštěno kvůli ochraně osobních údajů) – vyřešit jeho další pracovní zařazení co nejrychleji. Jsme rádi, že sama upozorňujete, že v případě nadbytečnosti tohoto zaměstnance budete postupovat v souladu se zákonem. V případě nejasností v této věci s Vámi bude za odborovou organizaci jednat místopředseda Miroslav Hubička.

Vážená paní ředitelko, rád bych Vás také tímto požádal o vyřešení dvou problémů, které se týkají okresních redaktorů – těch, kteří mají pracoviště ve svém vlastním bytě či domě.
Tito lidé (přestože firma využívá jejich byt jako kancelář a ušetří tím vlastně za nájemné, které by jinak musela platit) nedostávají žádnou finanční kompenzaci. Jejich práce doma ovšem nejenom negativně ovlivňuje chod domácnosti – návštěvy, zvonění telefonů a faxů i v pozdních hodinách a podobně, ale také společnost MAFRA a.s. vlastně dotují z vlastních příjmů – platí spotřebovanou elektřinu, plyn, vodu, opotřebovávají převážně vlastní zařízení. Domníváme se, že by bylo ze strany zaměstnavatele vhodné a slušné (je tomu tak v mnoha jiných firmách), aby náklady na práci takových „bytových kanceláří“ zmíněným zaměstnancům kompenzoval nejlépe paušální částkou zhruba ve výši 1500 až 2000 korun měsíčně. Okresní redaktoři jsou také ve srovnání s jejich kolegy, kteří pracují v regionálních redakcích nebo v pražské centrální redakci, diskriminováni. Diskriminace se týká placení jejich pevných telefonních linek – zatímco v klasických redakcích na používání těchto linek neexistuje žádný limit, okresní redaktoři jsou ve využívání pevných telefonů limitováni. Pokud limit překročí, musí rozdíl uhradit, přestože využívají linku ve prospěch zaměstnavatele.Ve vnitřním pokynu č.13/98/9300 pro oblast domácích faxových a telefonních přístrojů není uvedeno, jak řešit překročení tohoto paušálu. Domníváme se, že zaměstnanec by neměl doplácet na to, že využívá svou telefonní linku ve prospěch firmy.

Žádám Vás také o prošetření způsobu placení příplatků za víkendy v regionální redakci v Liberci. Podle mých informací tam totiž někteří zaměstnanci tyto příplatky za část odpracovaných hodin nedostávají, přestože na ně mají nárok. Očekávám, že mě se způsobem řešení tohoto problému brzy seznámíte.

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


25. července 2001
Paní
Naděžda Špačková
personální oddělení
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážená paní Špačková,

obracím se na Vás s několika připomínkami týkajícími se dodatků k pracovním smlouvám pro pracovníky redakce.

1. V bodu 1. se hovoří o tom, že zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit práci přesčas v rozsahu stanoveném §96 odst. 1 zákoníku práce – to znamená 150 hodin ročně. Rádi bychom věděli, jakým způsobem bude firma sledovat, aby nebyl zmíněný zákonný limit překročen.

2. V bodu 4. se píše, že zaměstnanec se zavazuje, že bude dodržovat stanovy společnosti a jiné vnitřní předpisy vydané akciovou společností, s nimiž byl řádně seznámen. Domníváme se, že by firma měla zajistit, aby byli se zmíněnými dokumenty seznámeni všichni zaměstnanci. Podle našich informací tomu tak nyní není.

3. Do bodu 5 by bylo vhodné doplnit, že zaměstnavatel bude při vysílání zaměstnance na služební cestu přihlížet ke zdravotnímu stavu a rodinným důvodům zaměstnance.

4. V bodě 6. navrhujeme vypustit písemnou oznamovací povinnost zaměstnance v případě, že vykonává výdělečnou činnost neshodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele. Pokud jde o předmět činnosti zaměstnavatele, měla by s ním firma všechny zaměstnance seznámit. Také by asi bylo vhodné v textu uvést, že nutný předchozí souhlas zaměstnavatele se netýká například vědecké, publicistické a literární činnosti, i když je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele.

5. Pokud jde o bod 8. týkající se výkonu práv k dílům ve smyslu ustanovení autorského zákona, bylo by dobré podat k němu zaměstnancům bližší vysvětlení.

6. Závěrem ještě jednu drobnost – považovali bychom za vhodné, aby na všech oficiálních firemních dokumentech, tedy i na dodatcích pracovních smluv, byla u zástupců zaměstnavatele uvedena celá čitelná jména, nejenom nečitelné podpisy. Považujeme totiž za slušnost, aby zaměstnanec alespoň věděl, s kým konkrétně například ten dodatek dohodl.

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


25. července 2001
Pan
Roman Breitenfelner
oddělení štábu
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Breitenfelnere,

obracím se na Vás po dohodě se zástupcem šéfredaktora MF DNES Robertem Čásenským. Na jednání zástupců Odborové organizace a.s. MAFRA dne 19. 7. 2001 pan Čásenský podpořil návrh odborů na poskytování finančního příspěvku těm zaměstnancům, kteří nepracují ve firemních kancelářích, ale mají pracoviště ve svých bytech (jde především o okresní redaktory, ale podle našich informací i o některé zaměstnance inzertních oddělení).

Odborová organizace navrhuje, aby firma platila těmto zaměstnancům měsíční příspěvek na provoz těchto pracovišť ve výši 1 000 korun.

Protože s poskytováním takového příspěvku jste při našem minulém setkání principiálně souhlasil i Vy, žádáme Vás tímto, abyste učinil nezbytné kroky k tomu, aby zmínění zaměstnanci začali příspěvek dostávat co nejdříve. Jestli je to technicky možné, navrhujeme, aby první výplata příspěvku byla za měsíc září 2001. Pokud jde o konečné dojednání výše příspěvku, jsme Vám k dispozici.

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


14. června 2001
Pan
Roman Breitenfelner
oddělení štábu
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Breitenfelnere,

obracím se na Vás z pověření výboru Odborové organizace a. s. MAFRA. Musím s lítostí konstatovat, že jednání vedení firmy s odborovou organizací se nevyvíjí podle pravidel, která jsme si vzájemně dohodli na společném setkání 21. 5. 2001. Na tomto jednání nové firemní vyjednávací skupiny se zástupci odborů jste především slíbil zajistit odpověď na návrh kolektivní smlouvy. Až do dnešního dne jsem ale od Vás žádnou odpověď nedostal.

Na oficiálním jednání 21. 5. 2001 jste uvedl, že Odborová organizace a. s. MAFRA obdrží písemnou odpověď s výhradami k jednotlivým bodům návrhu kolektivní smlouvy do 14 dnů. Přestože tato dohodnutá lhůta uplynula již 4. 6., odborová organizace dosud žádnou písemnou odpověď ani jakoukoliv jinou reakci nedostala. Návrh kolektivní smlouvy jsem panu generálnímu řediteli Clemensi Bauerovi odesílal před dvěma měsíci, takže vedení společnosti mělo dle mého názoru dostatek času se k němu vyjádřit.

Žádám Vás proto o brzkou odpověď na návrh kolektivní smlouvy. Domnívám se, že není v zájmu žádné ze stran, aby kolektivní vyjednávání bylo hned zpočátku zbytečně zdržováno. Pokud ovšem Odborová organizace a.s. MAFRA neobdrží písemnou reakci vedení firmy s výhradami k jednotlivým bodům kolektivní smlouvy v přijatelné lhůtě, bude donucena volit další postup podle platného zákona o kolektivním vyjednávání.

Vážený pane Breitenfelnere,

rád bych od Vás získal také vysvětlení týkající se dozorčí rady společnosti, neboť na našem posledním setkání jste se zmínil, že vedení firmy uvažuje o změně stanov tak, aby byl snížen počet členů dozorčí rady. Protože z povahy věci vyplývá, že snížení počtu členů dozorčí rady se bude týkat člena dozorčí rady voleného zaměstnanci, to znamená, že se jedná o opatření týkající se většího počtu zaměstnanců, žádáme Vás v souladu se zněním zákoníku práce o předchozí projednání změn s Odborovou organizací a.s. MAFRA.

Zároveň Vás podle stejného zákonného ustanovení žádáme o předchozí projednání volebního řádu pro členy dozorčí rady za zaměstnance a také o účast zástupce odborů ve volební komisi.

Vzhledem k tomu, že výklad stanov společnosti není vždy jednoznačný, požadujeme odpovědi na následující otázky:

1. Současná dozorčí rada má pět členů, z nichž dva tvoří zástupci zaměstnanců. Podle novely obchodního zákoníku však musí být počet členů dozorčí rady dělitelný třemi a minimální počet je tři, přičemž 1/3 volí zaměstnanci. Z tohoto a také z Vašeho sdělení, že počet členů dozorčí rady bude snížen, vyplývá, že firma hodlá upravit stanovy tak, aby byl celkový počet členů dozorčí rady tři, z toho jeden volený zaměstnanci. Je tomu skutečně tak nebo je tento výklad špatný?

2. Znamenají tyto změny, že nebude třeba volit nového člena dozorčí rady za zaměstnance místo odstoupivšího Jana Lipolda?

3. Jak tedy budou naplněny stanovy firmy MAFRA, a.s., které v článku 20, v odstavci 4 říkají toto:
Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit písemným prohlášením doručeným dozorčí radě. Odstoupil-li člen dozorčí rady zvolený valnou hromadou, projedná nebo měla by projednat dozorčí rada na svém nejbližším zasedání termín ukončení činnosti odstoupivšího člena a část dozorčí rady zvolená valnou hromadou jmenuje náhradního člena s působností do příštího zasedání valné hromady. Odstoupil-li člen dozorčí rady zvolený zaměstnanci, musí být do 30 dnů zvolen zaměstnanci člen nový. Pokud by při současném odstoupení více členů dozorčí rady klesl počet členů dozorčí rady pod polovinu, svolá dozorčí rada mimořádné zasedání valné hromady k odvolání dosavadní a volbě nové dozorčí rady.


Podle našich informací odstoupil Jan Lipold k 30. 4. 2001 a podle našeho výkladu výše uvedeného článku stanov (viz podtržený text) tedy měl být nový člen zvolený zaměstnanci do 30.5. 2001. Proč se tak nestalo?

4. Změnit stanovy firmy může pouze valná hromada. Kdy se bude valná hromada firmy MAFRA, a.s. konat a jak bude do té doby zabezpečeno naplňování současných stanov pokud se týká členů dozorčí rady volených zaměstnanci?

5. V případě, že valná hromada změní stanovy firmy a změní počet členů dozorčí rady, bude stávající dozorčí rada odvolána a zvolena nová?

6. Kdo je nyní zvoleným zástupcem zaměstnanců v dozorčí radě a kdy mu končí volební období?

7. Jakým způsobem lze nyní v případě zájmu zaměstnanců odvolat jimi zvoleného zástupce v dozorčí radě?

Vážený pane Breitenfelnere,

rádi bychom se od vedení firmy brzy dočkali reakce na řešení jednotlivých bodů ze Seznamu, který jsem všem členům vyjednávací skupiny zaslal po našem prvním jednání. Pro jistotu Vám jej ale zasílám ještě jednou.

V této chvíli upozorňuji především na neplnění bodu 2 ze strany firmy, který zní: Očekáváme, že nás bude vedení firmy či jednotlivých částí firmy předem informovat o všem, co se týká většího počtu zaměstnanců tak, jak to stanoví zákoník práce. Očekáváme, že budeme mít možnost se předem vyjádřit také k plánovaným organizačním změnám (tabulková místa) v centrální redakci i v regionálních redakcích.

V souvislosti s tímto bodem si dovoluji upozornit, že odborová organizace nebyla dosud přizvána k projednání návrhu kodexu redakce MF DNES ještě předtím než bude oficiálně schválen.

Vážený pane Breitenfelnere,

doufám, že se budete tímto dopisem vážně zabývat. S Vaší brzkou písemnou odpovědí na otázky, jejichž vyřešení je v zájmu zaměstnanců firmy MAFRA, a.s., odborová organizace ráda seznámí nejen své členy, ale i ostatní pracovníky společnosti.

(Také s textem tohoto dopisu byli seznámeni členové Odborové organizace a.s. MAFRA a prostřednictvím nástěnek i ostatní zaměstnanci.)

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


26. července 2001
Pan
Roman Breitenfelner
oddělení štábu
MAFRA a.s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Breitenfelnere,

zasílám Vám několik poznámek k připravovaným volbám do dozorčí rady.

Odborová organizace bere na vědomí termín voleb 17. až 19. 9. 2001. K organizaci voleb nemáme připomínek, pokud se bude postupovat podle navrženého volebního řádu a budou dodrženy všechny termíny.

Tímto Vám sděluji, že odborová organizace nominuje podle § 2 odstavce 6. volebního řádu do hlavní volební komise pana Miroslava Hubičku, místopředsedu odborů. Zároveň jej podle § 10 odstavce 3. volebního řádu určujeme pověřeným zástupcem odborové organizace pro podepisování hlasovacích lístků.

Zároveň v souladu s § 2 odstavcem 8. nominujeme do zbývajících dvou volebních komisí tyto členy odborové organizace:
(Odstavec 7. v § 2 volebního řádu uvádí, že volební komise jsou celkem 3 - hlavní volební komise a 2 volební komise. Odborová organizace tedy v souladu s volebním řádem nominovala celkem 3 členy volebních komisí, do každé komise jednoho, což je přesný počet, který je požadován).

Souhlasím s předběžným termínem k dalšímu projednání přípravy voleb 14. 8. 2001. Podrobnosti můžeme projednat 13. 8. 2001, kdy se vracím z dovolené.

Pokud jde o připomínky k volebnímu řádu:

S pozdravem


Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


13. září 2001
Pan
Robert Čásenský
Zástupce šéfredaktora MF DNES
MAFRA, a. s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Čásenský,
obracím se na Vás, protože bohužel neplníte některé body, na nichž jsme se při našem společném jednání dne 19. 7. 2001 shodli.

Při písemném shrnutí výsledků tohoto jednání jste slíbil, že do konce měsíce srpna zajistíte prozkoumání limitů na telefonní hovory pro okresní redaktory a jejich případnou úpravu. Předtím se měl zástupce vedení redakce obrátit mailem na všechny okresní redaktory, aby byly zjištěny jejich připomínky.

Pokud je mi známo, tento bod našeho ujednání jste nesplnil. Na okresní redaktory se nikdo neobrátil a limity prozkoumány dosud nebyly.

Slíbil jste také, že do konce srpna prověříte možnost zřízení firemních telefonních linek v bytech okresních redaktorů, které jsou zároveň jejich pracovišti.

Ani o tom, že by byl tento bod z Vaší strany splněn jste nás neinformoval.

Upozorňuji rovněž na to, že jsme se dohodli i na tom, že vedení redakce seznámí zástupce odborové organizace s nově vytvořenými tabulkami počtu zaměstnanců v jednotlivých odděleních a to ještě před jejich schválením. Uvedl jste, že tabulky budou dokončeny zhruba v polovině září 2001. Očekáváme tedy, že v brzké době s námi uvedený materiál projednáte.

Vážený pane Čásenský, věřím, že neplnění naší dohody z Vaší strany není úmyslem, ale bylo zaviněno jinými okolnostmi. Přesto se domnívám, že je napříště třeba, abyste k plnění dohodnutých bodů přistupoval s větší vážností. Očekávám vaši odpověď s vysvětlením a zároveň doufám, že veškeré dohodnuté body splníte v nejbližším možném termínu.

A ještě jedno upozornění. V poslední době různí členové vedení redakce operují při zjištěných nedostatcích pojmem POKUTA. Dovoluji si Vás s plnou vážností upozornit, že Zákoník práce takový pojem nezná a dosud platný mzdový systém v redakci neumožňuje žádnou část mzdy kvůli chybám zaměstnanců krátit.

Jakékoliv udělování POKUT je tedy nezákonné.

Závěrem mi dovolte ještě poznámku – týká se problému pracovní pohotovosti, na němž jsme se už několikrát neshodli. Zrovna dnes jsem četl mail pana šéfredaktora, v němž píše vedoucím oddělení, že vzhledem k událostem, které je možno očekávat po teroristickém útoku v USA je třeba zajistit v každém oddělení přiměřenou pohotovost.

Domnívám se, že na tomto konkrétním případě už je snad zcela jasné, co to pracovní pohotovost je.

Upozorňuji tedy, že i za pracovní pohotovost, při které nedojde k výkonu práce, přísluší zaměstnanci mzda (viz Zákoník práce, § 95 odstavce 1 až 4). Podle Zákona č. 1/1992 Sb. – o mzdě, odměně za pracovní pohotovost… přísluší zaměstnancům podle § 15 odměna nejméně ve výši 20% průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti na pracovišti nebo 10% průměrného hodinového výdělku při pracovní pohotovosti mimo pracoviště.

Podle § 94 Zákoníku práce je zaměstnavatel přitom povinen mimo jiné vést také evidenci pracovní pohotovosti u jednotlivých zaměstnanců.

V souvislosti s vydáváním mimořádných příloh, kdy mnozí zaměstnanci pracovali i v noci, také upozorňuji, že také práci v noci – to znamená mezi 22 a 6 hodinou je rovněž nutné zaměstnancům zaplatit.

(S tímto dopisem byli seznámeni všichni členové Odborové organizace a. s. MAFRA)

S pozdravem

Jaroslav Čuřík
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA

2. listopadu 2001
Pan
Pavel Šafr
šéfredaktor MF DNES
MAFRA, a. s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane šéfredaktore,
podle naší dohody Vám zasílám seznam některých problémů v redakci MF DNES, které by se měly podle názoru Odborové organizace a.s. MAFRA co nejdříve řešit a také vyřešit. O mnoha problémech se ví už dlouho, ale stále se nic neděje.

S pozdravem

Jaroslav Čuřík
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA

Seznam některých problémů v redakci MF DNES
28. listopadu 2001
Pan
Roman Breitenfelner
oddělení štábu
MAFRA, a. s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Breitenfelnere,
reaguji na Vaše dopisy ze dne 7. 11. 2001 a 23. 11. 2001 týkající se internetových stránek Odborové organizace a.s. MAFRA zveřejňovaných na adrese sweb.cz/odbory

Musím Vás upozornit na několik zásadních věcí:

  1. Tyto stránky nejsou veřejně přístupné. Jsou přístupné pouze tomu, kdo zná přesnou adresu, nelze je nalézt přes jakýkoliv internetový vyhledávač. Z tohoto pohledu jsou tyto stránky tedy vlastně na stejné úrovni jako Vámi zmíněné nástěnky - ty také uvidí pouze ten člověk, který ví, kde je přesně hledat. V této souvislosti si Vás dovoluji upozornit, že v olomoucké tiskárně byla podle našich informací na poradě 6. 11. 2001 vedoucím provozu tiskárny panem Bořivojem Mlčochem odborářská nástěnka zrušena. Pokud tam přesto jeden z našich členů informace vyvěsí, stále je někdo strhává... Proti takovému postupu vedení tiskárny důrazně protestujeme a považujeme to za porušení naší dohody ze strany vedení firmy.

  2. Internetové stránky na zmíněné adrese jsme si zřídili až poté, co nám vedení firmy přes sliby dané už bývalou personální ředitelkou paní Zachovou nezajistilo umístění odborových stránek na firemním serveru. (Vaše zdůvodnění, že to z technických důvodů nejde, nemohu přijmout. Podle techniků, kteří tomu rozumějí, to není žádný problém - a navíc, vždyť místo pro stránky odborů je na firemním serveru už několik měsíců rezervováno - stačí si otevřít na počítači připojeném k firemní síti internet a do adresy napsat jednoduše http://odbory/)

  3. Odmítáme Vaše zcela nepodložené tvrzení, že zveřejňováním informací na odborových internetových stranách porušujeme obvyklé standardy vztahů mezi seriozními partnery a dokonce právní řád České republiky. Dovolte mi k tomu bližší vysvětlení.

    Pokud jde o seriozní vztahy mezi partnery, my se domníváme, že co největší informovanost k takovým vztahům přispívá. Také zveřejnění Vašeho protinávrhu kolektivní smlouvy včetně průběžných výsledků jednání považujeme za potřebné a normální. Rozhodně to není žádné porušení důvěry - odborová organizace, a domníváme se, že ani vedení podniku, nemá zapotřebí nic z těchto věcí utajovat. Žádná ze stran se snad nemá za co stydět.

    Právní řád České republiky zveřejňováním informací, které nám vedení firmy poskytlo, neporušujeme. Odmítáme vaše tvrzení, že některé zveřejněné skutečnosti představují obchodní tajemství společnosti MAFRA,a.s.

    Vámi zmiňované údaje o změnách počtu zaměstnanců, o výdajích na sportovní hry, na nadstandardní výhody pro zaměstnance nejsou obchodním tajemstvím. Podle obchodního zákoníku totiž jsou předmětem obchodního tajemství veškeré skutečnosti obchodní, výrobní či technické povahy související s podnikem, které mají materiální či nemateriální hodnotu. Například sportovní hry jsou však věc zájmová, změny v počtu zaměstnanců pak personální.

    Navíc ze strany firmy MAFRA,a.s. není zajišťováno utajování zmíněných skutečností odpovídajícím způsobem - to znamená, na písemnostech nám poskytnutých nebylo nijak vyznačeno, že představují předmět obchodního tajemství a také nám není známa podniková směrnice, kterou by se ochrana obchodního tajemství ve firmě MAFRA, a.s. řídila. Pouze názor jakéhokoliv, byť vedoucího zaměstnance firmy, že něco je obchodním tajemstvím, je z tohoto pohledu irelevantní. Stejně tak se týká výše uvedené korespondence vedení firmy s odborovou organizací. Tyto informace nejsou určeny pouze odborové organizaci, ale odborová organizace zastupuje všechny zaměstnance a má také právo je informovat. V dopisech nebyly uvedeny žádné utajované skutečnosti a jejich uveřejněním jsme také nijak neporušili oprávněné zájmy zaměstnavatele.

  4. Podle našeho názoru nelze slučovat kolektivní vyjednávání s Vašimi výhradami k internetovým stránkám odborů. Vaše výhrady považujeme za zbytečné a nedůstojné obstrukce. Pokud dále trváte na přerušení kolektivního vyjednávání, budeme nuceni reagovat v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání.

  5. Podle našeho názoru zveřejňováním informací nijak neškodíme zájmům zaměstnavatele a už vůbec nepoškozujeme (naopak hájíme) zájmy zaměstnanců.

  6. Protože Vaše výhrady jsou zcela irelevantní, nebudeme žádné informace z odborových internetových stránek odstraňovat. Pokud hodláte dále postupovat v rámci zákonných prostředků daných českým právním řádem, je to jistě Vaše právo. Trváme však na tom, že Odborová organizace a.s. MAFRA zákon nijak neporušila. Jsme však ochotni po dohodě s Vámi přemístit naše stránky na firemní server, tak, jak bylo původně plánováno.

  7. Mrzí nás, že se vedení společnosti snaží vyostřit vztahy s odborovou organizací, přestože navenek deklaruje svůj zájem na korektních vztazích. Domníváme se, že takové jednání, jaké je patrné z Vašich dvou posledních dopisů, ke korektním vztahům rozhodně nepřispívá. Tak jak k nim určitě nepřispívá jakékoliv zbytečné utajování...

Vážený pane Breitenfelnere,

žádám Vás o znovuobnovení kolektivního vyjednávání, a to v nejbližším možném termínu. Navrhujeme, aby se jednání uskutečnila 5. nebo 6. prosince 2001.

S pozdravem

Jaroslav Čuřík
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA

7. prosince 2001
Pan
Roman Breitenfelner
prokurista
MAFRA, a. s.
Na Příkopě 31
111 21 PRAHA 1

Vážený pane Breitenfelnere,

děkuji za Váš dopis ze dne 4.12. 2001. Znovu Vás však upozorňuji, že slučujete dvě různé věci - a to internetové stránky odborů a kolektivní vyjednávání. Trváme na tom, že jde o dvě naprosto rozdílné otázky, které spolu nesouvisí. Zdůrazňuji také, že chceme s vedením firmy nadále konstruktivně jednat o podobě kolektivní smlouvy.

Naše vyjádření k internetovým stránkám, na kterém trváme, jste dostal a ve Vaší odpovědi jste k této otázce podle našeho názoru už nic zásadního neuvedl.

Pokud však jde o kolektivní vyjednávání, je podle našeho názoru třeba hovořit o něm samostatně. Váš návrh týkající se externího prostředníka pana Běliny respektujeme v tom smyslu, že jsme ochotni jednat s každým zástupcem firmy MAFRA, a.s, který má dostatečné pravomoci posunout kolektivní vyjednávání dál až ke konečné dohodě - kolektivní smlouvě.

Znovu opakuji, že v zájmu zaměstnanců, které podle zákona zastupujeme, je dohodnout se s vedením společnosti na kolektivní smlouvě a předpokládáme, že vedení firmy má snahu vyřešit tuto dohodu bez konfliktů.

Opětovně nabízíme termíny k dalšímu kolu kolektivního vyjednávání . Můžeme se sejít v příštím týdnu ve dnech 12., 13. nebo 14. prosince 2001. V případě, že se do této doby nesejdeme, navrhujeme Vám dohodnout se podle §11 odstavce 1 zákona o kolektivním vyjednávání na zprostředkovateli dalšího jednání o kolektivní smlouvě.

V případě, že se do 15. prosince 2001 k dalšímu kolektivnímu vyjednávání nesejdeme, ani se nedohodneme na zprostředkovateli, obrátí se Odborová organizace a.s. MAFRA podle §11 odstavec 2 na ministerstvo práce a sociálních věcí se žádostí, aby určilo zprostředkovatele toto ministerstvo.

S pozdravem

Jaroslav Čuřík
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA


Vážený pane šéfredaktore,

dovolte, abych reagoval na Váš mail s poděkováním všem, kteří připravovali a připravují noviny v době povodní. Podle mého názoru by bylo ku prospěchu věci, abychom v případě pomoci zaměstnancům, kteří byli postiženi povodněmi, tuto pomoc koordinovali - myslím tím vedení redakce či firmy společně s Odborovou organizací a.s. MAFRA.

Už předevčírem a včera jsme oslovili vedoucí redakcí v postižených regionech s podobnou výzvou, jakou jste rozeslal i Vy a naše nabídka je umístěna i na našich internetových stránkách http://sweb.cz/odbory/

(Pro informaci text naší výzvy uvádím na konci mého sdělení).

Máte-li na věc podobný názor, rád si s Vámi já nebo kolegyně Marcela Jurková (jednatelka odborů) budeme informace, které dostaneme, vyměňovat a domlouvat se na způsobu případné pomoci.

Děkuji za pochopení a věřím, že se jistě domluvíme

S pozdravem

Jaroslav Čuřík
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA



Vážený pane Breitenfelnere,

dovolte mi, abych se na Vás obrátil s námětem či nabídkou týkající se následků povodní, s nimiž se musí potýkat i někteří zaměstnanci firmy.

S podobnou nabídkou jsem se už obrátil také na šéfredaktora pana Šafra (také on podobnou pomoc organizuje, či zkoumá její možnosti).

Uvítali bychom, a bylo by to jistě i ku prospěchu věci, kdyby vedení firmy a odbory společně koordinovaly pomoc pracovníkům, které postihla povodeň.

Už předevčírem a včera jsme oslovili vedoucí redakcí v postižených regionech a své členy ve firmě a požádali je, aby nám dali vědět o lidech, kteří potřebují a také kteří budou akceptovat naši případnou pomoc.

Budeme rádi, když se na koordinaci pomoci a výměně údajů, domluvíme a pomoc tak najde v brzké době své adresáty.

V této souvislosti také navrhujeme, zda by firma znovu v takové mimořádné situaci nezvážila možnost poskytnutí půjček lidem, kteří by to potřebovali.

Děkuji za pochopení a vaši reakci na tuto nabídku

S pozdravem

Jaroslav Čuřík,
předseda Odborové organizace a.s. MAFRA